﻿<p>$[name] se narodil $[birthDate] v Angels Camp v Kalifornii, malém městečku v podhůří Sierry Nevady. Byl typickým venkovským chlapcem a snil o tom, že napodobí svého hrdinu z Velké války, slavného amerického pilota Eddieho Rickenbackera. Ze stropu jeho pokoje visely na vlascích dřevěné modely letadel, všechny zachycené v pomyslných soubojích na život a na smrt. $[firstName] na ně celé hodiny hleděl a představoval si vířící vzdušné boje a den, kdy se sám vydá do oblak.</p>
<p>Stejně jako mnoha chlapcům jeho věku se mu život navždy změnil, když do města přiletěl mladý pilot v nápadném dvouplošníku Stearman a nabízel vyhlídkové lety za 1,50 dolaru. $[firstName] na let peníze neměl, ale mezi jednotlivými lety pilota celé hodiny zahrnoval otázkami a hltal každý detail, který mu trpělivý mladík sdělil. Po několika dnech motor Stearmanu naposledy zaburácel a podnikavý pilot odletěl nabízet lety do dalšího města. $[firstName]ův zájem o létání však nezmizel a rozhodl se, že se jednou vydá do oblak stejně jako jeho hrdina Rickenbacker.</p>
<p>Když v září 1939 německá armáda vtrhla do Polska, byl už $[firstName] zapsán do Civilian Pilot Training Program a představa, že by se mohl ve vzduchu postavit Němcům, ho nadchla. Hranatou čelistí, sportovní postavou a odhodláním působící $[firstName] málokdy narazil na problém, který by nedokázal překonat. Ať šlo o zápasnickou žíněnku nebo opravu traktoru na farmě, uměl řešit fyzické i duševní úkoly. Pokud bude povolán, byl rozhodnutý postavit se i této nové výzvě.</p>
<p>Když 7. prosince 1941 Japonci zaútočili na Pearl Harbor, měl už $[firstName] jasno, že vstoupí do Army Air Corps, a neváhal. Krátce nato zahájil výcvik na Hamilton Field nedaleko San Franciska. Ať létal na Piper Cubu nebo Texanu, vedl si výborně a pilotní křídla získal s pochvalou nadřízených.</p>
<p>Když jeho třída začala létat na AT-6 Texan, stroji s vynikající pověstí, zjistil $[firstName], že mu dokonale sedí. S oblibou proto překvapoval nic netušící piloty námořnictva z nedaleké základny. Vzdušný souboj pro něj připomínal zápas: předvídat další pohyb soupeře a porazit ho hlavou stejně jako fyzickou schopností. V cvičných soubojích nad Sanfranciským zálivem sice někdy prohrál, dost často však námořní piloty porazil a začal si mezi kolegy budovat pověst.</p>
<p>Když byl mladý $[startRank] přidělen k $[startSquadronName], byl už zkušeným letcem, dobře si však uvědomoval, že se ještě neprokázal v boji. Při čekání na operační nasazení několikrát vyprávěl kolegům o soubojích nad Golden Gate a oni na oplátku přidávali historky z cvičných bojů nad pouštěmi či oblohou Floridy a Arizony.</p>
<p>Jednoho dne zaslechl velitel skupiny jeho vyprávění o střetnutí nad Sanfranciským zálivem a nabídl nadšenému mladému $[name] radu, jejíž pravdivost měl brzy poznat: „Cvičné souboje jsou pěkná věc, synku, ale když jde o život a smrt, něco se v člověku změní. Převezme tě něco divočejšího a byl bys hlupák, kdybys nevěřil, že to samé platí pro toho druhého.“ Tato slova mu nevzala spánek ani neotřásla jeho sebevědomím, ale naučila ho respektovat nepřítele a nikdy v kokpitu nepodlehnout sebeuspokojení. Právě tato vlastnost mu měla brzy poskytnout výhodu.</p>